CZ

— Jak dlouho ještě budeš třískat nádobím? Oleg měl včera narozeniny, nech člověka dospat! Hlas tchyně prořízl tiché nedělní ráno jako tupý nůž. Marie stála u dřezu po

Na osmnácté narozeniny mé vnučky jsem jí přinesla malou krabičku. Byla tmavě modrá, sametová, už trochu odřená na hranách. V kapse kabátu jsem ji mačkala celou cestu do

Do vesnice přijel v červenci. Auto bylo černé, drahé, lesklé, s pražskou poznávací značkou. Taková auta se v malé vsi u Tábora neobjevovala často. Děti vyběhly k silnici,

Když paní Helena poprvé uviděla dívku, kterou si její jediný syn chtěl vzít, v hrudi se jí zvedla těžká vlna zklamání. Seděla u stolu se šálkem kávy, který

— Pojď, moje sluníčko, dám ti najíst. Mám tady teplou polévku. A potom uděláme úkoly. Maminka ať spí, potřebuje odpočívat. — Babičko… ale ona spí pořád, — řekla

— To je všechno, co bude k obědu? — zeptala se Pavla uraženě a nakoukla do hrnce. Na sporáku tiše probublávala zeleninová polévka bez masa. Vedle stála mísa

— Jsi doma na mateřské, stejně nemáš co dělat, tak oloupej brambory pro celou mou rodinu, — oznámil Petr, jako by mluvil s kuchyňským robotem, ne se ženou,

— Moje Petra čeká dítě, a ty jsi mi za pět let nedokázala dát ani syna! — zasmál se Martin, když do bytu přivedl těhotnou milenku. Jana právě

Paní Alena Křížová krmila toulavého ovčáka u domu skoro celý rok. Každé ráno scházela ze čtvrtého patra s malým sáčkem, ve kterém měla kousek masa, zbytek kaše nebo

— Zítra toho kocoura odvezeš z bytu, — řekl Pavel tak klidně, jako by mluvil o rozbité lampě, ne o živém tvorovi, který už tři roky spával Marii